Jak vznikal náš pivovar

Pojďme se nyní přenést o nějaký čas zpět a podívat se na to, kde všechno se podílel na vzniku nových Pivovarských domů a Královéhradeckého měšťanského pivovaru. Svoji úlohu v příběhu má doslova každý dvacátý Hradečák. Právě oněm 5000 lidem, kteří nás v roce 2016 podpořili, patří ten největší dík. Svou energií nastartovali příběh rekonstrukce, který vám nyní představujeme krok po kroku.

Hradecké Staré město bylo vždy místem, kde se vařilo pivo. Uplynulo dlouhých 15 let od doby, kdy na konci 90. let minulého století ukončil po více než 150 letech svoji činnost velký pivovar v jihozápadním cípu náměstí. V roce 2015 jsme dali hlavy dohromady a začali vymýšlet projekt nového pivovaru v místě Kavárny U Knihomola a sousedních domů, kde se již od roku 1714 vařilo pivo.

V říjnu 2016 započala rekonstrukce, a to nejen přízemních částí domů, ale i těch sklepních. Původní horní část Kavárny U Knihomola se propojila se sousedním domem a vznikl tak prostor, ve kterém dnes najdete Restauraci Pivovarské domy. Celý podzim a zima patřily především citlivým opravám vnitřních prostor, které tu stojí již několik století.

Na začátku jara 2017 probíhaly přípravné, stavební a technické práce na dvou hlavních místech. Kromě samotných Pivovarských domů také v továrně hradecké ZVU Strojírny, kde se začaly připravovat tanky, scezovací kádě a rmutomladinové pánve.

Na začátku května 2017 začala operace “Velký přesun”. Všechny nové tanky, kádě a další součásti se ve spolupráci se ZVU začaly převážet do Pivovarských domů a 10. května 2017 započala montáž pivovaru.

V průběhu srpna 2017 se otevřela Restaurace Pivovarské domy – místo zážitkové gastronomie a naše vstupní brána z Velkého náměstí. Souběžně s tím začala příprava na otevření sklepní Pivnice.

V září 2017 jsme konečně mohli začít vařit naše nové pivo a zahájit novou historii našeho Královéhradeckého měšťanského pivovaru se značkou Hradecký Klenot.

Projekt celého pivovaru zpracovala konstrukční kancelář DIO, strojní část technologie dodává ZVU Strojírny. Mozek neboli ovládání veškerého zařízení, odborné měření a regulaci dodala společnost ProjectSoft, centrální chlazení Jiří Láša z Předměřic nad Labem.

Vybavení kuchyně JIPA Smiřice, osvětlení včetně automatizace Petr Lukeš. Ocelové prvky v interiéru svařila a povrchově upravila firma FABRI Třebechovice p. Orebem a grafický design navrhlo hradecké studio Otherwise.